Ing. Zdeněk Petrtyl
energetický specialista
tel.: 724 034 897
e-mail: z.petrtyl@inkapo.cz
INKAPO
Ledenická 12
Srubec (okr. Č. Budějovice)
370 06
je zjednodušeně řečeno celý prostor mezi obvodem rámu otvorové výplně a stavební konstrukcí.
je znázorněna na následujícím obrázku.
Návrh (projekt) a způsob provedení připojovací spáry na stavbě jsou činitelé, které bývají velmi často podceňovány. Přitom jde o velmi důležitou součást celé otvorové výplně. Nic není platné, že zákazník zaplatí vysokou částku za konstrukčně velmi kvalitně vyrobené okno, když takovýto drahý výrobek je chybně namontován a tím je do značné míry celá investice znehodnocena. Aby stavba byla kvalitní, musí být kvalitně provedeny všechny její součásti. Jinak vznikají slabá místa, která se projeví tím více, čím kvalitněji je jejich okolí provedeno. Konkrétně to znamená, že při kvalitně provedené stěně s kvalitním oknem ale špatně provedeným spojením těchto dvou částí se budou negativní jev projevovat koncentrovaně právě v tomto místě. Připojovací spára musí plnit množství požadavků, má-li být stavební dílo jako celek kvalitní.
Připojovací spáru dělíme na tři části:
Přehledně jsou tyto části znázorněny na následujícím obrázku.
Mají-li být splněny normové požadavky, musí mít připojovací spára všechny vyznačené součásti
tvoří difúzně otevřená vodotěsná fólie, případně jiný materiál těchto vlastností (primární ochrana proti zatékání srážkové vody do spáry). Použitý materiál musí být vodotěsný a vysoce difúzně propustný, aby případný kondenzát v osazovací spáře mohl odvětrat.
Vodotěsnost bývá velmi často podceňována. Jde obzvlášť o takové případy, kde investor ve snaze ušetřit finanční prostředky ponechá při rekonstrukci starý parapetní plech. Ten bývá v takovém stavu, že je vyloučeno předmětný detail utěsnit. Následky na sebe nenechají dlouho čekat - dochází k zatékání do připojovací spáry a později až do interiéru. Jako odstrašující příklad viz následující obrázek.
Vlevo - do spáry bude pronikat vlhkost z interiéru, vpravo - pod okno bude zatékat netěsnostmi
musí být proveden vyplněním PUR pěnou (tepelná izolace) nebo jiným tepelně izolačním materiálem obdobných vlastností.
musí být proveden z parotěsné fólie, případně musí být opatřen jiným vhodným a na toto použití určeným materiálem k zamezení difúze vodní páry z interiéru do spáry a vzniku kondenzátu v ní) Příklady vzorového provedení připojovací spáry jsou vyobrazeny na následujícím obrázku.
Existují též systémy, které spojují funkce výše uvedených tří oblastí v jednom materiálu. Jedná se o takzvané multifunkční pásky, které jsou jednak tepelně izolační a navíc podle změny vlhkostních poměrů mění svou molekulární strukturu a tím se může měnit jejich difúzní odpor a vodotěsnost v závislosti na směru proudění vlhkého vzduchu.
Pokud se uvedené zásady nerespektují, dochází postupem času k pronikání vlhkosti do prostoru připojovací spáry. To se děje jednak prostupem vzdušné vlhkosti z interiéru, přitom v určitém místě tepelné izolace pak dochází ke kondenzaci této vlhkosti. Nebo může dojít k zatékání srážkové vlhkosti z exteriéru a k přímému působení této vody na tepelný izolant. V důsledku toho tepelně izolační materiál podléhá degradaci a připojovací spára prakticky přestává plnit svou funkci. Jaký je rozdíl při volné a omezené difůzi vodní páry ze vzdušné vlhkosti interiéru je patrná z tohoto obrázku.
Z porovnání je patrno snížení relativní vlhkosti ve funkční spáře při utěsnění připojovací spáry (vlevo bez, vpravo s páskami)
Podle ustanovení ČSN EN 14351-1 nesmí snížit připojovací spára vzduchovou neprůzvučnost Rw [dB] celé otvorové výplně. Tuto skutečnost musí doložit zhotovitel výsledkem zkoušky provedené akreditovanou laboratoří na celém okně (dveřích) včetně připojovací spáry. Spára musí být provedena tak, jak je popsáno v protokolu této zkoušky.
Vzniknou-li pochybnosti o správném provedení spáry, musí být stav prokázán postupem podle ČSN EN 13829 Tepelné chování budov – Stanovení průvzdušnosti budov – Tlaková metoda ČSNI 2001 provedením Blower door testu, který musí být doplněn snímky termokamery. Prokáže-li se nekvalitní provedení připojovací spáry, hradí náklady zhotovitel, v opačném případě jdou náklady k tíži objednatele, není-li ve smlouvě stanoveno jinak.
Poznámka:
pochybnosti jsou na místě téměř vždy, neboť zatím se na kvalitu provedení připojovací spáry příliš nehledí. Vhodná je alespoň vizuální kontrola. Ta napoví, je-li připojovací spára provedena kvalitně, nebo ne. Její pohledová šířka nemá přesáhnout nikdy 20 mm (pokud projekt nestanovuje jinak), musí být rovnoměrná po celé délce rámu, funkční úsek spáry (zapěněný prostor) nesmí vykazovat různou hloubku vyplnění těsnící hmotou (nesmí být patrné prosvítání z exteriéru).
Kotvení rámů se provádí ocelovými kotvami s ušlechtilým (pozinkovaným) povrchem, systémovými kotvami, hmoždinkami s kovovým nebo plastovým pouzdrem (hloubka ukotvení minimálně 40 mm), turbošrouby (hloubka ukotvení minimálně 50 mm) nebo kompozitními či nerezovými kotvami pro kotvení mimo osu zdiva do roviny tepelné izolace.
Kotvení musí být provedeno tak, aby s ohledem na materiál stěny bylo trvalé, umožňovalo dilatační pohyby a zároveň neumožňovalo nepřípustné pohyby otvorové výplně vůči stěně. V případě, že konstrukce stěny bude z materiálu, který neumožňuje kotvení, provede se konstrukce, která otvorovou výplň ukotví k jiné konstrukci. Kotvení musí řešit zhotovitel projektu pro provedení stavby a určení způsobu by mělo být součástí smlouvy o díle. Počet kotev je obvykle minimálně 2 ks/bm rámu.
Přesné schéma kotvení rámů má určit ve složitějších případech ve spolupráci s projektantem montážní firma, v případech jednoduchých jde o povinnost montážní firmy. Jako součást této smlouvy by měl být orientační náčrt kotvení oken, kde se vyznačí minimální a maximální hranice polohy jednotlivých kotvicích prvků.
