Loni v srpnu mi namontovali při zateplování fasády dvě nová plastová okna, dekor dub. Teď v zimě jsem zjistil,že se prohuly rámy (i křídla) směrem do místnosti. V současné době je prohnutí rámů cca 2,5mm na metru délky na svislých částech, rozměr oken asi 1000 x 1200mm. V reklamačních řádech některých výrobců oken je uvedeno, že nelze reklamovat toto prohnutí pokud je u bílých oken do 2mm a u barevných do 3,8mm u dveří do 4,5mm na metru délky.Hledal jsem všude možně, napsal jsem několika výrobcům oken, ale nepodařilo se mi zjistit, na základě čeho nebo které normy tyto tolerance uvádějí. Z deseti mnou oslovených výrobců, mi odpověděl pouze jeden, ale pouze všeobecně, ostatní neodpověděli vůbec.
Svislé části jsou kotveny 18 cm od krajů, pravděpodobně šroubem s hmožděnkou, přes profil.Střední, svislá část rámu kotvená není, vzdálenost mezi šrouby je přibližně 82 cm. Prostor mezi rámem a zdivem je vyplněn montážní pěnou. Někde jsem se dočetl,že max. vzdálenost mezi ukotvením by neměla být větší,než 700mm a dotažení šroubů by mělo být jen na jedné ze čtyř stran rámu. Mohlo být hlavní příčinou prohnutí, že není okotvená střední část rámu? Celé okno kotví 4 šrouby, které byly jen lehce dotaženy.Jak je to s dotahováním těchto šroubů? Mám počkat do léta, až se oteplí a je trošku naděje, že by se prohnutý rám mohl vrátit do původního stavu a pak ho dodatečně ukotvit i ve střední svislé části rámu?
Chci Vás proto poprosit o informaci,zda je známo, která norma tuto toleranci uvádí a zároveň by mě zajímalo, zda je toto prohnutí trvalé nebo při změně ročního období se prohne okno zase obráceně? Lze to napravit, srovnat, jak tomu zabránit?
K Vašemu dotazu ohledně prohnutí rámů plastových oken. U Vašeho konkrétního případu bych si dovolil trochu spekulativně odhadnout, že podstatným důvodem prohýbání bude nekvalitní montáž rámů do stavební konstrukce nebo nevhodná výztuha vnitřku plastových profilů případně kombinace obojího. Obecně vzato - kotvení rámů je nutno provést tak, aby byly deformace vzniklé různorodým namáháním při nestejných povrchových teplotách maximálně eliminovány. Vzhledem k tomu, že Vámi uváděné rozměry prvků jsou zcela běžné a nepatří do kategorie nadrozměrných, spíše bych se klonil k verzi o pochybení při montáži - kotvení rámů asi nebude dostatečné.
O tom, že by některá norma stanovila maximálně přípustnou deformaci pro různé typy povrchů mně není nic známo, spíše si myslím, že se bude jednat o technický předpis některého výrobce, což není nic špatného, pokud se tím neporušuje jiné - nadřazené nařízení.
Ustanovením s nadřazenou platností je v tomto případě technická norma ČSN EN 14351-1+A1
- Okna a dveře - Norma výrobku, funkční vlastnosti - Část 1: Okna a vnější dveře bez vlastností požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti. Kapitola 4 této normy vyjmenovává požadované funkční vlastnosti oken a dveří, na Vámi popsanou skutečnost se vztahuje odstavec 4.22 - Chování mezi rozdílnými klimaty. Zkouška se provádí podle EN 13420 Okna - Chování mezi rozdílnými klimaty - Zkušební metoda. Podstatou zkoušky je to, že výrobek je vystaven působení normového teplotního spádu a je zjišťována deformace nikoli v exaktním vyjádření (např. mm), ale je zjišťováno, zda při tom nedochází ke ztrátě funkčnosti výrobku. Tedy to, zda vlastnosti, které výrobce deklaruje, platí i při/po provedení zkoušky. Tuto zkoušku by samozřejmě zhotovitel, který Vám okna dodával, měl potvrdit prostřednictvím prohlášení o shodě. Předpokládám, že zde by asi problém neměl nastat, protože v ČR běžně vyráběné výrobky by tuto zkoušku měly mít.
Takže zpět k Vašemu praktickému problému. Jde podle všeho o to, že došlo k pochybení při kotvení a dále, zda tím, jak se okna chovají jakožto zabudovaný výrobek, nejsou porušena zákonná ustanovení. Krátce - zda nedochází k částečné nebo celkové ztrátě některé z funkčních vlastností. Tedy jestli není porušena těsnost funkční nebo připojovací spáry, jestli nedochází k porušení ovladatelnosti pohyblivých částí a podobně.
Jinak podle mého názoru argument, který uvádíte, že výrobce používá jakési hodnoty na běžný metr, může obhájit pouze tehdy, pokud prokáže, že jste s tímto byl prokazatelně seznámen při předání a převzetí dokončeného díla. Pokud Vám nějaký takový předpis nepředali, dodatečně se na něj odvolávat sice mohou, ale právně to podle mě nemá význam.
Celkově tedy je nutno stanovit: jde o estetickou nebo funkční vadu (viz výše)? Pokud okna nejsou funkční, je na místě domáhat se nápravy. Pokud je prohnutí jen vadou estetickou bez narušení funkčnosti, je pak věcí Vašeho rozhodnutí, zda při eventuelní absenci vstřícnosti dodavatele má praktický význam domáhat se opravy. To zda se výrobek vrátí do původního stavu lze těžko jednoznačně určit, domnívám se, že do určité míry ano, ale zřejmě zůstanou po délce rámu vlasové trhliny po deformaci.
Vzdálenost kotev max. 700 m od sebe je doporučením, které uvádí technicko-normalizační doporučení TNI 74 6077 vydané v dubnu 2011. Jde však pouze o doporučení, v praxi to tedy znamená, že není jednoduše právně vymahatelné. Ale jako vodítko je určitě dobré. Od kraje by podle tohoto doporučení kotvy měly být nejdále 250 mm - měřeno od vnitřku rámu. Pro Váš případ by tedy vycházelo na výšku 1200-2x80-2x250=540mm vzdálenost kotev od sebe. Prakticky to znamená, že měly kotvy být umístěny zhruba ve čtvrtinách v počtu 2 ks, to ale platí obdobně i o vodorovných částech rámu. Máte-li kotvy umístěny od krajů 180 mm, jak uvádíte, je zřejmé, že vzdálenost mezi nimi přesahuje doporučenou vzdálenost. Bohužel praxe je taková, že montážní firmy toto většinou podceňují. Také jde o to, zda jsou umožněny dilatační pohyby kotev ve zdivu, protože pokud ne a dojde k pohybu v ukotvení s porušením okolí kotvy, pak tato vlastně nedrží a dochází k nechtěným pohybům rámu - což může být i Váš případ.
Osobně bych radil opravdu počkat do teplého období, teď stejně nic moc nespravíte, pozdější dokotvení by mohlo snad problému odpomoci.
Zdeněk Petrtyl
